Dhárana je další stupeň na vnitřní jógové cestě podle Pataňdžaliho Jóga Súter. Jde o vyšší stupeň jógové praxe, ke které je možné se dobrat intenzivní a soustředěnou praxí a „vstřebáním“ předešlých kroků, tak jak je popisuji na těchto stránkách. Ale neznamená to, že koncentraci a soustředění je možné praktikovat až po zvládnutí všech ostatních „předstupňů“.
Definice dhárany neboli koncentrace je „upoutání mysli/vědomí na jeden bod“ a postupné prohloubování této praxe. Dhárana, dhjána a samádi se označují jako samjama jóga - jóga konečné integrace.
Swámí Vivekananda ve své knize Čtyři knihy o józe(17) praxi dhárany velmi pěkně popisuje a já si dovolím ze strany 48 jeho text ocitovat:
„Po určité době praxe v pratjaháře můžete přistoupit k dalšímu kroku, který spočívá v upnutí mysli k určitému bodu. Provádí se zaměřováním k určité části těla s vyloučením ostatních. Snažte se například vnímat levou ruku a zbytek těla vytěsněte z vědomí..... Tato praxe má několik stupňů u nichž se vyplatí využívat vlastní představivost“.
Soustředit se můžete zpočátku na cokoli co máte rádi, co vás zaujalo nebo co vás zajímá. Zkuste se nejprve soustředit jen chvilku bez toho, aby vaše mysl utíkala k jiným tématům a věcem (a to ona bude určitě velmi ráda, však myšlení a zaujetí naší mysli je naše nejvnitřnější vlastnost). Zkuste to nejprve denně třeba i jen pár minut. Můžete zkusit se soustředit např. i na předmět, který máte rádi nebo na obraz přírody, který vás zaujal. Místo, kde svou praxi provádíte musí být klidné a teplé, měli byste se na něm cítit dobře, bezpečně a v klidu. Žádné vnější podněty by vás neměly rušit, vaše smysly a mysl by měly být v klidu a plně se zaměřit na bod vaší koncentrace a soustředění. Ano, je to obtížné, protože zastavit alespoň na chvíli naší mysl a vnímání našimi smysly je obtížné. Je to však cíl jógy, zastavit naší mysl, nahlížet do našeho nitra, zklidnit a být tady a teď. Jak už víme z předešlých textů: „Jóga čitta vritti niródha= jóga je zklidnění ovládnutí naší mysli“.
Díky koncentraci je možné více prohloubit ásanovou praxi, více se do jednotlivých ásan ponořit a procítit je. Mít během praxe smysly pod kontrolou a věnovat celou naší pozornost jen našemu tělu a naší mysli. A pokud se nám to daří, můžeme i ásanovu praxi zažívat takřka jako meditaci, dostat se během praktikování jednotlivých pozic do meditativního stavu a setrvávat v nich.
Výše uvedený text je základní informací k tématu dhárana. Pokud máte zájem o další podrobnější informace, doporučuji u nás oblíbené knihy André van Lysebetha, např. Jóga mysli, detaily viz seznam na stránce doporučená literatura.
Kliknutím na Přijmout cookies dáváte souhlas s uložením vybraných cookies (nutné, preferenční, výkonnostní, marketingové). Cookies používáme pro lepší fungování našeho webu, měření jeho výkonnosti a cílení a personalizaci reklam. To jaké cookies budou uloženy, můžete svobodně rozhodnout pod tlačítkem Upravit nastavení. Prohlášení o cookies.
Využíváme soubory cookies a další technologie pro lepší uživatelský zážitek na webu. Následující kategorie můžete povolit či zakázat a svůj výběr uložit.
Tyto cookies jsou nezbytné pro zajištění základní funkčnosti webových stránek.
Preferenční cookies slouží pro zapamatování nastavení vašich preferencí pro příští návštěvu.
Výkonnostní cookies monitorují výkon celého webu.
Marketingové a reklamní cookies se využívají k měření a analýze webu.
Dhárana - koncentrace mysli, soustředění
Dhárana je další stupeň na vnitřní jógové cestě podle Pataňdžaliho Jóga Súter. Jde o vyšší stupeň jógové praxe, ke které je možné se dobrat intenzivní a soustředěnou praxí a „vstřebáním“ předešlých kroků, tak jak je popisuji na těchto stránkách. Ale neznamená to, že koncentraci a soustředění je možné praktikovat až po zvládnutí všech ostatních „předstupňů“.
Definice dhárany neboli koncentrace je „upoutání mysli/vědomí na jeden bod“ a postupné prohloubování této praxe. Dhárana, dhjána a samádi se označují jako samjama jóga - jóga konečné integrace.
Swámí Vivekananda ve své knize Čtyři knihy o józe(17) praxi dhárany velmi pěkně popisuje a já si dovolím ze strany 48 jeho text ocitovat:
„Po určité době praxe v pratjaháře můžete přistoupit k dalšímu kroku, který spočívá v upnutí mysli k určitému bodu. Provádí se zaměřováním k určité části těla s vyloučením ostatních. Snažte se například vnímat levou ruku a zbytek těla vytěsněte z vědomí..... Tato praxe má několik stupňů u nichž se vyplatí využívat vlastní představivost“.
Soustředit se můžete zpočátku na cokoli co máte rádi, co vás zaujalo nebo co vás zajímá. Zkuste se nejprve soustředit jen chvilku bez toho, aby vaše mysl utíkala k jiným tématům a věcem (a to ona bude určitě velmi ráda, však myšlení a zaujetí naší mysli je naše nejvnitřnější vlastnost). Zkuste to nejprve denně třeba i jen pár minut. Můžete zkusit se soustředit např. i na předmět, který máte rádi nebo na obraz přírody, který vás zaujal. Místo, kde svou praxi provádíte musí být klidné a teplé, měli byste se na něm cítit dobře, bezpečně a v klidu. Žádné vnější podněty by vás neměly rušit, vaše smysly a mysl by měly být v klidu a plně se zaměřit na bod vaší koncentrace a soustředění. Ano, je to obtížné, protože zastavit alespoň na chvíli naší mysl a vnímání našimi smysly je obtížné. Je to však cíl jógy, zastavit naší mysl, nahlížet do našeho nitra, zklidnit a být tady a teď. Jak už víme z předešlých textů: „Jóga čitta vritti niródha= jóga je zklidnění ovládnutí naší mysli“.
Díky koncentraci je možné více prohloubit ásanovou praxi, více se do jednotlivých ásan ponořit a procítit je. Mít během praxe smysly pod kontrolou a věnovat celou naší pozornost jen našemu tělu a naší mysli. A pokud se nám to daří, můžeme i ásanovu praxi zažívat takřka jako meditaci, dostat se během praktikování jednotlivých pozic do meditativního stavu a setrvávat v nich.
Výše uvedený text je základní informací k tématu dhárana. Pokud máte zájem o další podrobnější informace, doporučuji u nás oblíbené knihy André van Lysebetha, např. Jóga mysli, detaily viz seznam na stránce doporučená literatura.