Je důležité míti dobrý a pevný základ, ať již děláte cokoli!
Seznam literatury/Literatur Verzeichnis:
1. Die kleine Yoga-Schule: DK Verlag, 2016
2. Dr. swámí Gítánanda Giri: Jóga krok za krokem, Dobra a Fontána, 1999
3. Frej, David: Ajurvéda (medicína zdraví a dlouhověkosti), Eminent, neuvedeno
4. Hawley, Jack (Hrsg): Bhagavad Gita, der Gesang gottes (Eine zeitgemäße
Version für westliche Leser), Goldman Verlag, 2002
5. Heimann, Hagen, Krämer, Dietmar: Spirituelles Tantra (Yoga und Meditiation
als Wege zur Befreiung), Aquamarin Verlag, 2016
6. Kaminoff, Leslie, Matthews, Amy: Jóga Anatomie, Váš ilustrovaný
průvodce pozicemi, pohyby a dýchacími technikami, Cpress Brno, 2013,
7. Klingrová, Zuzana: Jóga po celý rok, Albatros, 2019
8. Klingrová, Zuzana: Jóga proti úzkosti a strachu, Albatros, 2020
9. Kozák, Jan: Bhagavadgítá, Nový český překlad ze sanskrtu v bilingvě,
nakladatelství Bibliotheca gnostica, Praha 2018
10. Paramhansa SVÁMÍ Mahešvárananda: Jóga v denním životě Blok, 1990
11. Mazánek, Jiří: Čakry a Kundalíní, s tradičním tantrickým textem,
Pražská prajága, 2010
12. Mazánek, Jiří: Tantra, nejčastější otázky a pochybnosti, Argo, 2015
13. Sivananda Yoga Vedanta Zentrum (Hrsg): Besser leben mit Yoga
(Das ganzheitliche Programm für zu Hause), DK Verlag München, 2018
14. Stephens, Mark: Jóga, sestavování lekcí, příručka pro instruktora jógy,
Cpress Brno 2017
15. Stephens, Mark: Yoga unterrichten, Grundlagen und Techniken, RIVA Verlag, 2015
16. Swanson, Ann: Yoga versehen: Die Anatomie der Yoga-Haltungen, DK Verlag, 2019
17. Swámí Vivékánánda: Čtyři knihy o józe, Rádžajóga, Džňánajóga, Bhaktijóga,
Karmajóga, Fontána Esotera, 2006
18. Mazánek, Jiří: Rozpravy o józe, Grada Publishing, Praha 2014
19. Feuerstein, Georg: Die YOGA Tradition, yoga Verlag, 2013
20. Gandhi, Mohandas, K.: Mein Leben, Herausgegeben von Ilija Trojanow, C.H.Beck Verlag, München, 2020
21. Kulke, H., Rothermund, D.: Geschichte Indiens, Von der Induskultur bis heute, C.H.Beck Verlag, München, 2018
22. Lysbeth, Andre van: Pranájáma, technika dechu, Argo, 2008
23. Zbavitel, Dušan: Hinduismus, základní texty východních náboženství, Argo 2020
24. Chamowitz, Daniel: Co rostlina ví, Průvodce smyslovým světem rostlin, edice Galileo, nakl. Academia, Praha, 2020
25. Lysebeth Andre van: Učím se jógu, Argo, 2017
26. Lysebeth Andre van: Zdokonaluji se v józe, Argo, 2017
27. Lysebeth Andre van: Jóga mysli, Argo 2017
28. Iyengar, B.K.S.: Jóga světlo života, význam, jógy v každodenním životě, Fontána, 2020
29. Sturgess, Stephen: Jógová meditace pro každý den, Anag, 2020
30. Bodwal, Wanda: Chakra Yoga, Kanur Balance, 2021
31. Klingrová Zuzana: Jóga pro hubnutí a očistu, Cpress, 2021
32. Chödrön, Pema: Wenn alles zusammenbricht. Hilfestellung für schwierige Zeiten. Goldmann Verlag, 2001
33. Langenscheidt: Yoga-Deutsch, Deutsch-Yoga, 2021
34. Ziörjen, Andreas: Loslassen mit Yoga-Nidra, O.W. Barth Verlag, 2018
35. Kalashatra, Gowinda: Chakra Praxisbuch, Spirituelle Übungen für Gesundheit, Harmonie und innere Kraft, Goldmann Verlag,
36. Lacerda, Daniel: 2100 Asan, kompletní jógové pozice, Slovart, 2016
Literatura Tibetské mísy/Quellennachweis Klangschalen:
1. Hess, Peter, Koller, M. Christina, Hrsg.: Peter Hess-Klangmetoden, im Kontext von
Forschung und Wissenschaft, Verlag Peter Hess, 2010
2. Hess, Peter: Klangschalen, Mein praktischer Begleiter, Peter Hess Verlag, 2018
3. Ausbildung in der Peter Hess - Klangmassage, Klangmassage I
4. Ausbildung in der Peter Hess - Klangmassage, Klangmassage II
5. Ausbildung in der Pezer Hess - Klangmassage, Klangmassage III + IV
Uvádím zde recenze na dvě knihy, které mne v rámci studia zaujaly:
Jóga krok za krokem: Dr. svámí Gítananda GIRI
Dobra & Fontána, 1999
Výše uvedená kniha představuje podle mne základní studijní materiál pro první hlubší poznání tématu jóga, indická filosofie, jóga jako způsob a cesta životem. Protože se jedná o detailní a podrobné první seznámení s výše uvedenými tématy, není možné podle mne knihu prostě a jednoduše „přečíst“. Je nutné ji dlouhodobě a pečlivě studovat a vracet se k ní setrvale a to nejen k jednotlivým kapitolám/týdnům, ale tématicky. Osobně předpokládám, resp. již vím, že ač knihu studuji již několik týdnů, nepodaří se mi pravděpodobně vstřebat všechny v ní uvedené informace až do konce našeho kursu, budu jí i nadále používat jako „příručku“ pro denní jógovou praxi.
Jak sám auto na závěr knihy uvádí:.. „Jestliže jste absolvovali dvaapadesát kapitol a tedy dvaapadesát lekcí tohoto díla, pak jste museli prodělat neuvěřitelnou změnu svého těla, emocí a mysli.......“. Dále pak:...„To, co jste právě dokončili, považuji za základní jógové techniky......atd.“
Členění knihy a jednotlivých kapitol podle studijních týdnů se mi zdá být velmi rozumné především z důvodu komplexnosti a množství informací uvedených v každé lekci. Nejde tedy jen o vyzkoušení a zažití jednotlivých ásán, ale především o pochopení odborných termínů, slova a názvů a důkladné pochopení souvislostí.
Lekce jsou členěné systematicky a přehledně - student se tedy může v jednotlivých lekcích rychle zorientovat a popřípadě vracet k vybraným tématům a informacím. Nápomocný je také velmi užitečný rejstřík použitých odborných výrazů a slov a podrobně uvedený obsah knihy podle jednotlivých kapitol.
V úvodu každé lekce je v prvních lekcích uvedena teorie týkající se základů indické filosofii a jógy, v pokročilejších lekcích pak autor přistupuje k představení jednotlivých systémů ásán, popřípadě vysvětlení přístupů k různým zdravotním problémům, jejich původ a příčin. Přičinám jednotlivých zdravotních problémů autor celkově věnuje poměrně mnoho času a textu. Tyto pak dává do souvislosti s jógou a uvádí cestu pro dlouhodobé a trvalé odstranění těchto problémů.
Je jen logické, že velká část všech lekcí je věnována Hatha-józe a jednotlivým ásánám, které jsou vedle pránájámy základem pro cestu Radžajógy. Jsou zde nejprve pojmenovány sanskrtsky, poté detailně popsána technika správného provedení, včetně správného dechu, postavení nohou, rukou, páteře a dalších částí těla. Popsané jsou detailně všechny cvičební úkony v pořadí, tak jak mají být provedené. Podstatná je pak ovšem část působení ásán na tělo, emoce a duševní stav a dále pak na zdravotní stav jednotlivce a případné zdravotní obtíže. Každá lekce se věnuje vybranému zdravotnímu problému a jeho řešení. Popis ásán, skicy jejich správného provedení a detailní popis techniky provedení se mi zdají být velmi přehledné a pro studenta a začátečníka na cestě jógy hodně užitečné. Však zorientovat se právě v mnohých ásánách, získat základní přehled o jejich názvu a to jak v češtině tak sanskrtu, je pro začátečníka velmi obtížné a to i když praktikuje jógu nějaký čas a právě v provádění ásán není úplný začátečník. Nicméně každé studio, takřka každá kniha, provádí nebo uvádí stejné ásány často jiným způsobem Pro mne osobně je i nadále poněkud obtížné se dobře orientovat v různých sanskrtských názvech jednotlivých ásán.
Nicméně v mnoha lekcích nejde jen o zdravotní problémy a ásány, ale i o návod jak žít, jak postupovat v dalším vzdělávání ohledně cesty jógy, jak zlepšit nebo případně zdokonalit naše počínání a život. Autor uvádí praktiky stravování, hygieny, denního režimu, samozřejmě dechové techniky pranájámy, které považuji za jedny ze základních pro studium jógy a na jógové cestě. Nezapomíná také na úvod do praxe relaxace a meditace.
Co mne zaujalo a považuji za velmi dobře podané a popsané je systém muder, který je podle mne podán velmi přehledně. A to nejen technický popis správného provedení muder, ale především poměrně detailní popis jejich vlivu a důvody proč a kdy je máme používat.
Protože se jedná podle mne, jak jsem již psala, o příručku, tj. návod na cestě jógy, považuji za užitečné části kapitol zaměřené na denní praxi studenta/ky. Především na začátku (ale nejen) jsou doporučení přínosná, protože by se student/ka mohl v množství textu a informací poněkud ztratit a tím přestat myslet na to, co je na cestě jógy podstatné, tj. denní individuální praktikování jógy. Bez té, podle mne, není možné později přistoupit k poskytování lekcí jógy se vším všudy třetím osobám. Protože jak je zřejmé ze všech knih a studijních materiálů k józe - základem je praktikování ve svém životě a nalezení vlastní jógové cesty. Teprve pak je podle mne možné jít dál.
Svoji krátkou recenzi zakončím slovy autora:
„Jóga není rigidní disciplína, spíše tichý láskyplný přístup k tělu a emocím, které jsou
pod kontrolou milující mysli“.
Čtyři knihy o józe, Rádžajóga, Džňánajóga, Bhaktijóga, Karmajóga:
Swámí Vivékánánda, Fontána Esotera, 2006
K uvedené knize musím nejprve vyzdvihnout a krátce okomentovat autora knihy. Než jsem knihu začala číst, přečetla jsem si biografické údaje. Autor mne zaujal svým velkým a obdivuhodným rozsahem vědomostí a znalostí západní kultury, filosofie, náboženství a způsobu života. Velmi dobře se očividně orientoval i ve vývoji moderní společnosti (konce devatenáctého století) a to z pohledu technického a technologického. Zcela podstatné je jeho pochopení a hluboká znalost nejen indické filosofie a náboženství, převážně Hinduismu, nýbrž i indické společnosti1. Swámí Vivékánanda je dnes označován za indického mystika, myslitele, národního buditele a jednoho z prvních propagárotů moderní jógy v západním světě. Je považován za jednoho z prvních, kdo otevřel indickou duchovní mystiku a moudrost západnímu světu (viz anotace na zadní straně uvedené knihy).
Jeho úvodní proslov na Náboženském celosvětovém sněmu (Parliament of the World´s Religions) v rámci Světové výstavy v Chicagu (World´s Colombian Exposition) v září 1893 vstoupil do dějin. Zajímavé pro mne bylo si poslechnout jeho proslov, který je k dispozici v originále na internetu2. Na uvedeném sněmu představil poprvé západní společnosti Hinduismus jako otevřené náboženství s filosofickým jádrem pod názvem Advaita Vedanta, kterého byl vyznavačem. Je podivuhodné s jakým úspěchem se Vivekanandova řeč a jeho pozdější působení v západní společnosti setkalo. Je pravděpodobné, že jeho působení v západním světě se potkalo se startem modernizace společnosti v obou částech světa, v západním i v Indii. .....“Swámí Vivékánanda odpověděl na výzvy modernizace diskurzem, který byl primárně diskurzem o náboženství (Hinduismu)....“3
Dovoluji si přiložit závěrečné věty z jeho slavného proslovu, které podle mne platí o to více pro dnešní dobu a které mne zaujaly (bohužel se mi nepodařilo najít českou verzi):
„The present convention, which is one of the most august assemblies ever held, is in itself a vindication, a declaration to the world of the wonderful doctrine preached in the Gita: “Whosoever comes to Me, through whatsoever form, I reach him; all men are struggling through paths which in the end lead to me.” Sectarianism, bigotry, and its horrible descendant, fanaticism, have long possessed this beautiful earth. They have filled the earth with violence, drenched it often and often with human blood, destroyed civilization and sent whole nations to despair. Had it not been for these horrible demons, human society would be far more advanced than it is now. But their time is come; and I fervently hope that the bell that tolled this morning in honor of this convention may be the death-knell of all fanaticism, of all persecutions with the sword or with the pen, and of all uncharitable feelings between persons wending their way to the same goal.“ 4
Nicméně Swámímu Vivékanandovi nešlo i v jeho pozdějším konání a velmi aktivním životě jen o sjednocení současného života s tolerantním náboženstvím, ale také o vztah umírněného Hinduismu k ostatním celosvětovým náboženstvím, vč.vztahu Hinduismu k nově etablovaným a rozvíjejícím se přírodním vědám na konci 19. století.
Uvedená kniha je soubor čtyř nejvýznamnějších děl (sestávajících povětšinou z přednášek) a stala se základem klasické duchovní literatury, vstupním studijním materiálem do studia jógy a Hinduismu. Knihu nelze tak jako i další, přečíst a odložit. Jedná se o popis principů „čtyř cest jógy“.
V prvním souboru se autor zabývá RÁDŽAJÓGOU - systémem/návodem pro individuální jogínskou cestu, popisem života jogína. Jde o osmistupňovou cestu jógy. Rádžajóga je základem pro praktikování jógy, nazvala bych jí základním kamenem. (Každý kdo se chce zabývat jógou vážně a dlouhodobě, musí přečíst mimo jiné i Pataňdžaliho jógasútry -196 veršů, 200 př.n.l.). Rádžajóga (Rajayoga) je návodem a nástrojem pro pozorování vnitřních stavů člověka a pro jeho chování vůči sobě, svému okolí a světu.
...“Studium rádžajógy vyžaduje dlouhý čas a vytrvalou praxi. Část praxe je tělesná, hlavní část je však zaměřena na aktivitu duševní...“5
1. Stupeň - JAMA (yama) - tvoří mravní výcvik a tvoří jej pět pravidel: Ahimsá, Satya, Asteya, Brahmacharya, Aparigraha - základem je vztah jedince k sobě a svému okolí, etická pravidla pro všední a běžný života a den.
2. Stupeň - NIJAMA (niyama)- mravní výcvik a tvoří jej pět pravidel: Saucha, Santosa, Tapas, Svadhyaya, Ishvarapranidhana - základem je vztah jedince k sobě, jedná se o osobní pravidla pro vnímání sama sebe a pro zlepšení individuálního stavu těla, mysli a duše.
3. Stupeň - ÁSÁNA - neboli tělesná poloha, pozice, v přesném překladu slovo znamená „zaujmout pozici“ - ...“ Jogín se musí věnovat pravidelnému každodennímu cvičení na tělesné a duševní úrovni, dokud nedosáhne určitých vyšších stavů. Proto je zcela nezbytné najít tělesnou pozici, v níž lze setrvat nerušeně po delší dobu..... Během pozorování vnitřních stavů dochází v těle ke značné aktivitě...“6
Tato část jógy se v mnohém podobá Hathajóze, která se zabývá posílením fyzického těla, nicméně ásány slouží jak již je uvedeno výše, především pro duchovní rozvoj, tak to také popisuje autor ve své knize.
4. Stupeň - PRÁNÁJÁMA (pranayama) - dechové techniky neboli ovládání prány v těle,
5. Stupeň - PRATJÁHÁRA (pratyahara) - odpoutání smyslů od vnějších předmětů
6. Stupeň - DHÁRANA (dharana) - upnutí mysli k jednomu bodu, koncentrace
7. Stupeň - DHJÁNA (dhyana) - rozjímání a meditace
8. Stupeň - SAMÁDHÍ (samadhi) - stav nevědomí nebo vyššího vědomí
V dalších částech kapitoly se autor zabývá podrobně pránou- ... „Ovládnutí prány je jediným smyslem pránájámy. Všechna cvičení a celý výcvik jsou směřovány za tímto účelem...“7...“Prána je nejvyšší životní silou každého člověka. Nejvyšším a nejjemnějším projevem této síly je myšlenka...“8
...“Tomuto umění je třeba se učit postupně a pozvolna; smyslem rádžajogínského výcviku je naučit se ovládat a usměrňovat pránu různými způsoby...“9
Nicméně autor se podrobně nevěnuje pouze fyzickému výcviku a ovládání prány, ale zmiňuje a rozvádí i otázky psychické prány a její ovládání. Uvádí některá jednoduchá cvičení a praktické rady, jak harmonizovat celé tělo při použití mantry Óm a při použití různých technik pránájámy.
Zmiňuje se o učení jogínů o nejvyšším druhu energie v těle - síle zvané ódžas10.
V neposlední řadě se autor zmiňuje a zabývá dalšími stupni radžajógy - prathajárou a dháranou.
Prathajára - odpoutání smyslů od vnějších předmětů. ...“Úspěchu v práthájáře dosáhl ten, kdo vědomě dokáže odpoutávat svou mysl od smyslových center a znovu ji s nimi spojovat, neboť prathájára znamená „usebrání“, tedy ovládnutí navenek směřujících sklonů mysli, její vyvázání z otroctví smyslů“11.
Autor uvádí jednoduché příklady pro zvýšení pozornosti směrem dovnitř, pro ovládnutí smyslů pro zvládnutí jednoduchých technik koncentrace (str. 48-50, dhárána). V závěru kapitoly pak uvádí: ...“Abyste uspěli, musíte mít obrovskou vytrvalost a nezlomnou vůli“12.
Na straně 50 také dál autor uvádí:...“Kdo se chce skutečně stát jogínem, musí přestat uždibovat. Chopte se jedné myšlenky a učiňte jí svým životem. Přemýšlejte o ní, sněte jí, prožívejte ji. Nechte ji prostoupit a všechno ostatní nechte být...“13
V poslední kapitole této části knihy se autor věnuje posledním dvou stupňům - dhájáně a samádhi.
Dhájána- meditace a rozjímání, je další stupeň na pomyslném žebříčku praktikování jógy. Jedná se o další stupeň ztišení, vhledu do sebe sama, ovládnutí smyslů a mysli. Všechny meditační techniky jsou pomocnými nástroji pro samotné praktikování meditace. Cílem meditace je osvobozující samádhi - ...“Že toto poznání nemá nic společného s rozumem, neboť je vyšší podstaty. Jóga učí, že toto poznání k lidem přichází z dálek za hranicemi rozumu, ovšem nikoli z nebes, nýbrž z hlubin vlastního já“14.
„Všechny postupné oddíly jógy mají za cíl dovést nás metodickou cestou k nad-vědomému stavu samádhi“15.
V druhé kapitole knihy - DŽŇÁNAJÓGA - se autor velmi podrobně a detailně zabývá filosofií a prapůvodními zdroji Hindiusmu a vysvětluje nejen různé filosofické směry indické filosofie, ale i vývoj Hinduismu a jeho mnohých směrů (džňána - poznání). Džňánajógu bych označila jako filosofický traktát o vysvětlení principů a směrů Hinduismu - Advaita Védanta a Dvaita Védanta na základě znalostí Upanishad, Bhagavadgity a Brahmasutry. Jedná se o nejdelší a nejpodrobnější pojednání v tomto základním výběru textů od Swámího Vívekánandy. Osobně se domnívám, že mu na pochopení náboženského směru Hinduismu - Advaita Védanty - v západních zemích kde je propagoval, velmi záleželo. Mnozí mu však vyčítali, že toto učení jehož byl zastáncem, velmi zjednodušil a tím znehodnotil. Nemohu posoudit, ale domnívám se, že tak jak je podáno právě v oddílu Džňánajóga v uvedené knize, je možné jej pochopit a případně přijmout i pro zájemce jógy ze západních zemí ovlivněných monoteistickými náboženstvími a „západní“ filosofií.
V celé kapitole mám osobně mnoho záložek a poznámek a nemá smysl se k nim v této stručné recenzi vracet. Nicméně některé mne zaujaly:
- str. 65 - pojednání o Átmanu,
- str. 72 ...“Neustále si v myšlenkách opakujte ...... toto je Pravda; nevyčerpatelná síla je ve vás“
- str. 84 ...“Soudíme-li druhé, soudíme vždy podle svých představ...“ ...“Soudíme bohy druhých...“
- str. 86 a další následující strany - pojem „nivrtti“ zavíjení a pojem „pravrtti“ odvíjení,
- str. 102 - od ...otázky „Absolutna“
- str. 106 - ...“V celé evoluci se vítězství nad přírodou...... až k nikdy ji k nikomu necítím“
- str. 108 - ...“Jinou zvláštností advaity je její nedestruktivní přístup...“
- str. 109 - ...“Pro dualitu je Bůh mimo tento svět někde v nebi, pro advaitistu je Bůh jeho vlastní duší...“
- str. 115 - ...“Védánta tedy vybízí: Pracujte a vkládejte Boha do všeho...“
- str. 128 - ...“V tom je rozdíl mezi světskou a duchovní užitečností...“
- str. 140 - 145 - kapitola Svoboda duše
- str. 162 - pojednání o Karmě...“Veškerá zkušenost, s níž se rodíme...“
- str. 164 - ...“Pokud cítíš, že trpíš, dávej vinu sobě a snaž se o nápravu“
- str. 173 - ...“Všechny védántské směry také postulují existenci látky zvané akáša...“
- str. 174 - ...“První potíží dualistických představ....“
- str. 182 - ...“Každý čin, který vykonáme, každá myšlenka, která.....“ Na dalších stranách pak pojednání na téma „Sámskara“, např. str. 185
- str. 187 - akáša, prána- další výklad a souvislosti
- str. 200 - 211 - celá kapitola „Praktická védánta“
Džňánajóga je filosoficko-náboženská cesta poznání Boha nebo vyšší síly (dle každého individuálně). Vívékánda nepopisuje jednotlivé části Džňánajógy, tak je dnes chápána, ale snaží se pochopitelný výklad, tak jak jsem již uvedla výše. Zabývá se principem máji, která podle autora tvoří jednu za základních myšlenek advaita védanty (str. 84). Zabývá se rozdíly v chápání světa a boha v podobě monoteistických náboženství a rozdílem k advaitě védantě (monistickým směrem myšlení a chápání světa a víry). Velmi mu záleží v jeho pojetí na pochopení vůle, síly a svobody jedince. Mnohé z toho co uvádí, má zásadní význam i pro dnešní svět, kdy začíná opět čím dál častěji vítězit netolerance, zvůle a prosazování vlastních a „jedině správných představ o světě“.
V třetím oddíle knihy- BHAKTIJÓGA - jóga zbožnosti a lásky se autor zabývá bhaktijógou (bhakti - láska). Stručná definice bhaktijógy:
Bhakti znamená lásku a oddanost k Bohu a jeho dílu, respekt a úctu ke všem živým tvorům i celé přírodě. Cestou bhaktijógy může jít každý bez rozdílu, ať mladý či starý, ať chudý nebo bohatý; nezáleží na národnosti ani na vyznání. Bhaktijóga nás vede k cíli jistě a bez oklik.Bhaktijóga znamená i uctívání jedné boží podoby. Bůh je všude. Je v nás i mimo nás. Jsme s ním spojeni jemnou nitkou lásky. Bůh je univerzální láska. Všechny nás obklopuje a námi proniká láska boží milosti, ale my si toho nejsme vědomi. Kdybychom toto vědomí probudili, kdybychom jednou zažili boží lásku, nepřáli bychom si už nic jiného. Pak bychom poznali, že pravá láska je Bůh16.
„Bhaktijóga je opravdové a upřímné hledání Boha - hledání, které začíná, trvá a vrcholí v lásce“. „ Bhakti jest vroucí láskou k Bohu... V okamžiku kdy ji člověk získá, miluje vše, zášť nechová k ničemu. Stává se navždy spokojeným...“17
Jak píše autor na stránkách věnovaných Bhaktijóze - je rozdíl mezi džňána (poznáním) a bhakti (láskou) a tím pádem také mezi Džňánajógou a Bhaktijógou - str. 249, úvodní odstavec.
Nicméně autor se v oddíle Bhaktijóga dále rozepisuje o největších přednostech bhakti - ...“v sobě musí vyváženě spojovat všechny tři složky, totiž poznání, lásku a jógu....“18
Vidíme tedy, že bhakti je založeno na vytrvalém duševním úsilí o dosažení duchovní realizace...“19
Zmiňuje se také o nezbytnosti mít dobrého a vědomého gurua pro další prohlubování znalostí jógy a to nejen Bhaktijógy. Dále pak o úloze Avatárů, uvádí příklady pro pochopení proč, kdo jsou a k jejich úloze.
Pománá čtenáři vysvětlit a pochopit úlohu bhakti ve smyslu jednotlivce a na jeho cestě ke spáse a vědomí, pochopení a porozumění...“Bhaktijóga nám tedy ukládá, abychom nehaněli a neodsuzovali různé cesty vedoucí ke spáse“20
V kapitole o pěstování bhaktijógy uvádí vlastnosti vedoucí k čistotě podle Rámanudži - satja-pravdomluvnost, árdžava- upřímnost, daja - nezištné konání dobra, ahimsa - neubližování živým tvorům myšlenkou, slovem ani činem, anabhidhja - nedychtění po majetku druhých.
„Všechny zvyky a obyčeje mají hodnotu pouze tehdy, vyjdařují-li kvalitu vnitřního života. Přestanou-li vyjadřovat život, zbavte se jich.21
Za hlubší pozornost stojí také úvodní dva odstavce kapitoly Přirozená cesta Bhaktijógy, str. 249.
Kapitolu o Bhaktijóze bych pak zakončila samotným autorem citátem na straně 250:...“Hlavním tajemstvím Bhaktijógy je tedy poznání, že různé pocity, žádosti a vášně lidského srdce nejsou samy o sobě špatné, pouze je třeba je pečlivě sledovat a dávat jim stále vyšší směr, dokud nenabudou té nejryzejší podoby.22
V poslední kapitole knihy KARMAJÓGA - autor nejprve uvádí co znamená slovo karma - „odvozuje se od sanskrtského kořene kri - s významem „konat, dělat“. Karmou se rozumí každý čin nebo skutek“.23
Karma znamená činnost, skutek, konání. Jde především o konání skutků bez pomýšlení na zištnost, jde o zákon akce a rekace, v činnostech, konání, myšlení, či myšlenkami vyjádřenými slovy - jde o příčinu a následek.
Vysvětlení karmajógy autor mimo jiné podává i v následujících řádcích na straně 289:...“Nyní je zřejmé, co karmajóga znamená: Pomáhat ostatním i za cenu vlastní smrti - bez podmínek...“
Vše, veškeré naše konání, je spolu provázáno. Především pak musíme pracovat sami na sobě, tím, ovlivňujeme sami sebe, své chováním, své skutky, dopady naší činnosti a našich myšlenek a slov.
Autor znovu rozebírá a vrací se k sanstkrtským slovům pravrtti a nivrtti. Pravrtti - je svět v němž platí Já, rotujícím směrem dovnitř, Nivrtti - je svět rotující směrem ven, teprve u nivrtti začíná mravnost a náboženský duch (str. 300 a 301). „Nivrtti je základem morálního jednání i náboženství..“24
Na závěr svého zamyšlení nad výše uvedenou knihou uzavřu s autorem a citátem ze strany 305, v závěru kapitoly o Karmajóze:
„Různé druhy jógy si vzájemně ničím neodporují, každá z nich vede ke stejnému cíli a v každé je nutno se usilovně cvičit. Celé tajemství tkví v praxi...“
„Karmajóga - jóga činnosti, bhaktijóga - jóga zbožné lásky nebo džňánajóga - jóga poznání jsou každá sama a sobě uceleným, přímým a nezávislým prostředkem k dosažení stavu „mókša“ neboli vysvobození. Pouze nevědomci tvrdí, že mezi činem a myšlením je rozdíl“.
Naše současná situace je výsledkem našeho konání v minulosti, tím co a jak děláme a konáme nyní, vytváříme naši budoucnost.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Doplňková literatura, poznámky:
1. en.wikipedia.org/wiki/Swami_Vivekananda- poměrně rozsáhlý a podrobný záznam,
2. de.wikipedia.org/wiki/Vivekananda- detto
3. Fujda, M: Swámí Vivékánda a modernita: Ke kutlurním a sociálním podmínkám exportu/importu neohinduismu, Ústav religionistiky FU MU, June 2007, in Orientalia Antiqua Nova [VII.] (pp.49-59) Publisher: Dryada
4. www.artic.edu/swami-vivekananda-and-his-1893-speech
5. str. 14
6. str. 18
7. str 27
8. str. 28
9. str. 32
10. str. 43-44
11. str. 47
12. str. 50
13. str. 50
14. str. 53
15. str. 53
16. https:/joga.cz/system/čtyři cesty jógy/bhaktijoga
17. str. 215
18. str. 216
19. str. 218
20. str. 238
21. str. 242
22. str. 250
23. str. 270
24. str. 301
Je důležité míti dobrý a pevný základ, ať již děláte cokoli!
Seznam literatury/Literatur Verzeichnis:
1. Die kleine Yoga-Schule: DK Verlag, 2016
2. Dr. swámí Gítánanda Giri: Jóga krok za krokem, Dobra a Fontána, 1999
3. Frej, David: Ajurvéda (medicína zdraví a dlouhověkosti), Eminent, neuvedeno
4. Hawley, Jack (Hrsg): Bhagavad Gita, der Gesang gottes (Eine zeitgemäße
Version für westliche Leser), Goldman Verlag, 2002
5. Heimann, Hagen, Krämer, Dietmar: Spirituelles Tantra (Yoga und Meditiation
als Wege zur Befreiung), Aquamarin Verlag, 2016
6. Kaminoff, Leslie, Matthews, Amy: Jóga Anatomie, Váš ilustrovaný
průvodce pozicemi, pohyby a dýchacími technikami, Cpress Brno, 2013,
7. Klingrová, Zuzana: Jóga po celý rok, Albatros, 2019
8. Klingrová, Zuzana: Jóga proti úzkosti a strachu, Albatros, 2020
9. Kozák, Jan: Bhagavadgítá, Nový český překlad ze sanskrtu v bilingvě,
nakladatelství Bibliotheca gnostica, Praha 2018
10. Paramhansa SVÁMÍ Mahešvárananda: Jóga v denním životě Blok, 1990
11. Mazánek, Jiří: Čakry a Kundalíní, s tradičním tantrickým textem,
Pražská prajága, 2010
12. Mazánek, Jiří: Tantra, nejčastější otázky a pochybnosti, Argo, 2015
13. Sivananda Yoga Vedanta Zentrum (Hrsg): Besser leben mit Yoga
(Das ganzheitliche Programm für zu Hause), DK Verlag München, 2018
14. Stephens, Mark: Jóga, sestavování lekcí, příručka pro instruktora jógy,
Cpress Brno 2017
15. Stephens, Mark: Yoga unterrichten, Grundlagen und Techniken, RIVA Verlag, 2015
16. Swanson, Ann: Yoga versehen: Die Anatomie der Yoga-Haltungen, DK Verlag, 2019
17. Swámí Vivékánánda: Čtyři knihy o józe, Rádžajóga, Džňánajóga, Bhaktijóga,
Karmajóga, Fontána Esotera, 2006
18. Mazánek, Jiří: Rozpravy o józe, Grada Publishing, Praha 2014
19. Feuerstein, Georg: Die YOGA Tradition, yoga Verlag, 2013
20. Gandhi, Mohandas, K.: Mein Leben, Herausgegeben von Ilija Trojanow, C.H.Beck Verlag, München, 2020
21. Kulke, H., Rothermund, D.: Geschichte Indiens, Von der Induskultur bis heute, C.H.Beck Verlag, München, 2018
22. Lysbeth, Andre van: Pranájáma, technika dechu, Argo, 2008
23. Zbavitel, Dušan: Hinduismus, základní texty východních náboženství, Argo 2020
24. Chamowitz, Daniel: Co rostlina ví, Průvodce smyslovým světem rostlin, edice Galileo, nakl. Academia, Praha, 2020
25. Lysebeth Andre van: Učím se jógu, Argo, 2017
26. Lysebeth Andre van: Zdokonaluji se v józe, Argo, 2017
27. Lysebeth Andre van: Jóga mysli, Argo 2017
28. Iyengar, B.K.S.: Jóga světlo života, význam, jógy v každodenním životě, Fontána, 2020
29. Sturgess, Stephen: Jógová meditace pro každý den, Anag, 2020
30. Bodwal, Wanda: Chakra Yoga, Kanur Balance, 2021
31. Klingrová Zuzana: Jóga pro hubnutí a očistu, Cpress, 2021
32. Chödrön, Pema: Wenn alles zusammenbricht. Hilfestellung für schwierige Zeiten. Goldmann Verlag, 2001
33. Langenscheidt: Yoga-Deutsch, Deutsch-Yoga, 2021
34. Ziörjen, Andreas: Loslassen mit Yoga-Nidra, O.W. Barth Verlag, 2018
35. Kalashatra, Gowinda: Chakra Praxisbuch, Spirituelle Übungen für Gesundheit, Harmonie und innere Kraft, Goldmann Verlag,
36. Lacerda, Daniel: 2100 Asan, kompletní jógové pozice, Slovart, 2016
Literatura Tibetské mísy/Quellennachweis Klangschalen:
1. Hess, Peter, Koller, M. Christina, Hrsg.: Peter Hess-Klangmetoden, im Kontext von
Forschung und Wissenschaft, Verlag Peter Hess, 2010
2. Hess, Peter: Klangschalen, Mein praktischer Begleiter, Peter Hess Verlag, 2018
3. Ausbildung in der Peter Hess - Klangmassage, Klangmassage I
4. Ausbildung in der Peter Hess - Klangmassage, Klangmassage II
5. Ausbildung in der Pezer Hess - Klangmassage, Klangmassage III + IV
Uvádím zde recenze na dvě knihy, které mne v rámci studia zaujaly:
Jóga krok za krokem: Dr. svámí Gítananda GIRI
Dobra & Fontána, 1999
Výše uvedená kniha představuje podle mne základní studijní materiál pro první hlubší poznání tématu jóga, indická filosofie, jóga jako způsob a cesta životem. Protože se jedná o detailní a podrobné první seznámení s výše uvedenými tématy, není možné podle mne knihu prostě a jednoduše „přečíst“. Je nutné ji dlouhodobě a pečlivě studovat a vracet se k ní setrvale a to nejen k jednotlivým kapitolám/týdnům, ale tématicky. Osobně předpokládám, resp. již vím, že ač knihu studuji již několik týdnů, nepodaří se mi pravděpodobně vstřebat všechny v ní uvedené informace až do konce našeho kursu, budu jí i nadále používat jako „příručku“ pro denní jógovou praxi.
Jak sám auto na závěr knihy uvádí:.. „Jestliže jste absolvovali dvaapadesát kapitol a tedy dvaapadesát lekcí tohoto díla, pak jste museli prodělat neuvěřitelnou změnu svého těla, emocí a mysli.......“. Dále pak:...„To, co jste právě dokončili, považuji za základní jógové techniky......atd.“
Členění knihy a jednotlivých kapitol podle studijních týdnů se mi zdá být velmi rozumné především z důvodu komplexnosti a množství informací uvedených v každé lekci. Nejde tedy jen o vyzkoušení a zažití jednotlivých ásán, ale především o pochopení odborných termínů, slova a názvů a důkladné pochopení souvislostí.
Lekce jsou členěné systematicky a přehledně - student se tedy může v jednotlivých lekcích rychle zorientovat a popřípadě vracet k vybraným tématům a informacím. Nápomocný je také velmi užitečný rejstřík použitých odborných výrazů a slov a podrobně uvedený obsah knihy podle jednotlivých kapitol.
V úvodu každé lekce je v prvních lekcích uvedena teorie týkající se základů indické filosofii a jógy, v pokročilejších lekcích pak autor přistupuje k představení jednotlivých systémů ásán, popřípadě vysvětlení přístupů k různým zdravotním problémům, jejich původ a příčin. Přičinám jednotlivých zdravotních problémů autor celkově věnuje poměrně mnoho času a textu. Tyto pak dává do souvislosti s jógou a uvádí cestu pro dlouhodobé a trvalé odstranění těchto problémů.
Je jen logické, že velká část všech lekcí je věnována Hatha-józe a jednotlivým ásánám, které jsou vedle pránájámy základem pro cestu Radžajógy. Jsou zde nejprve pojmenovány sanskrtsky, poté detailně popsána technika správného provedení, včetně správného dechu, postavení nohou, rukou, páteře a dalších částí těla. Popsané jsou detailně všechny cvičební úkony v pořadí, tak jak mají být provedené. Podstatná je pak ovšem část působení ásán na tělo, emoce a duševní stav a dále pak na zdravotní stav jednotlivce a případné zdravotní obtíže. Každá lekce se věnuje vybranému zdravotnímu problému a jeho řešení. Popis ásán, skicy jejich správného provedení a detailní popis techniky provedení se mi zdají být velmi přehledné a pro studenta a začátečníka na cestě jógy hodně užitečné. Však zorientovat se právě v mnohých ásánách, získat základní přehled o jejich názvu a to jak v češtině tak sanskrtu, je pro začátečníka velmi obtížné a to i když praktikuje jógu nějaký čas a právě v provádění ásán není úplný začátečník. Nicméně každé studio, takřka každá kniha, provádí nebo uvádí stejné ásány často jiným způsobem Pro mne osobně je i nadále poněkud obtížné se dobře orientovat v různých sanskrtských názvech jednotlivých ásán.
Nicméně v mnoha lekcích nejde jen o zdravotní problémy a ásány, ale i o návod jak žít, jak postupovat v dalším vzdělávání ohledně cesty jógy, jak zlepšit nebo případně zdokonalit naše počínání a život. Autor uvádí praktiky stravování, hygieny, denního režimu, samozřejmě dechové techniky pranájámy, které považuji za jedny ze základních pro studium jógy a na jógové cestě. Nezapomíná také na úvod do praxe relaxace a meditace.
Co mne zaujalo a považuji za velmi dobře podané a popsané je systém muder, který je podle mne podán velmi přehledně. A to nejen technický popis správného provedení muder, ale především poměrně detailní popis jejich vlivu a důvody proč a kdy je máme používat.
Protože se jedná podle mne, jak jsem již psala, o příručku, tj. návod na cestě jógy, považuji za užitečné části kapitol zaměřené na denní praxi studenta/ky. Především na začátku (ale nejen) jsou doporučení přínosná, protože by se student/ka mohl v množství textu a informací poněkud ztratit a tím přestat myslet na to, co je na cestě jógy podstatné, tj. denní individuální praktikování jógy. Bez té, podle mne, není možné později přistoupit k poskytování lekcí jógy se vším všudy třetím osobám. Protože jak je zřejmé ze všech knih a studijních materiálů k józe - základem je praktikování ve svém životě a nalezení vlastní jógové cesty. Teprve pak je podle mne možné jít dál.
Svoji krátkou recenzi zakončím slovy autora:
„Jóga není rigidní disciplína, spíše tichý láskyplný přístup k tělu a emocím, které jsou
pod kontrolou milující mysli“.
Čtyři knihy o józe, Rádžajóga, Džňánajóga, Bhaktijóga, Karmajóga:
Swámí Vivékánánda, Fontána Esotera, 2006
K uvedené knize musím nejprve vyzdvihnout a krátce okomentovat autora knihy. Než jsem knihu začala číst, přečetla jsem si biografické údaje. Autor mne zaujal svým velkým a obdivuhodným rozsahem vědomostí a znalostí západní kultury, filosofie, náboženství a způsobu života. Velmi dobře se očividně orientoval i ve vývoji moderní společnosti (konce devatenáctého století) a to z pohledu technického a technologického. Zcela podstatné je jeho pochopení a hluboká znalost nejen indické filosofie a náboženství, převážně Hinduismu, nýbrž i indické společnosti1. Swámí Vivékánanda je dnes označován za indického mystika, myslitele, národního buditele a jednoho z prvních propagárotů moderní jógy v západním světě. Je považován za jednoho z prvních, kdo otevřel indickou duchovní mystiku a moudrost západnímu světu (viz anotace na zadní straně uvedené knihy).
Jeho úvodní proslov na Náboženském celosvětovém sněmu (Parliament of the World´s Religions) v rámci Světové výstavy v Chicagu (World´s Colombian Exposition) v září 1893 vstoupil do dějin. Zajímavé pro mne bylo si poslechnout jeho proslov, který je k dispozici v originále na internetu2. Na uvedeném sněmu představil poprvé západní společnosti Hinduismus jako otevřené náboženství s filosofickým jádrem pod názvem Advaita Vedanta, kterého byl vyznavačem. Je podivuhodné s jakým úspěchem se Vivekanandova řeč a jeho pozdější působení v západní společnosti setkalo. Je pravděpodobné, že jeho působení v západním světě se potkalo se startem modernizace společnosti v obou částech světa, v západním i v Indii. .....“Swámí Vivékánanda odpověděl na výzvy modernizace diskurzem, který byl primárně diskurzem o náboženství (Hinduismu)....“3
Dovoluji si přiložit závěrečné věty z jeho slavného proslovu, které podle mne platí o to více pro dnešní dobu a které mne zaujaly (bohužel se mi nepodařilo najít českou verzi):
„The present convention, which is one of the most august assemblies ever held, is in itself a vindication, a declaration to the world of the wonderful doctrine preached in the Gita: “Whosoever comes to Me, through whatsoever form, I reach him; all men are struggling through paths which in the end lead to me.” Sectarianism, bigotry, and its horrible descendant, fanaticism, have long possessed this beautiful earth. They have filled the earth with violence, drenched it often and often with human blood, destroyed civilization and sent whole nations to despair. Had it not been for these horrible demons, human society would be far more advanced than it is now. But their time is come; and I fervently hope that the bell that tolled this morning in honor of this convention may be the death-knell of all fanaticism, of all persecutions with the sword or with the pen, and of all uncharitable feelings between persons wending their way to the same goal.“ 4
Nicméně Swámímu Vivékanandovi nešlo i v jeho pozdějším konání a velmi aktivním životě jen o sjednocení současného života s tolerantním náboženstvím, ale také o vztah umírněného Hinduismu k ostatním celosvětovým náboženstvím, vč.vztahu Hinduismu k nově etablovaným a rozvíjejícím se přírodním vědám na konci 19. století.
Uvedená kniha je soubor čtyř nejvýznamnějších děl (sestávajících povětšinou z přednášek) a stala se základem klasické duchovní literatury, vstupním studijním materiálem do studia jógy a Hinduismu. Knihu nelze tak jako i další, přečíst a odložit. Jedná se o popis principů „čtyř cest jógy“.
V prvním souboru se autor zabývá RÁDŽAJÓGOU - systémem/návodem pro individuální jogínskou cestu, popisem života jogína. Jde o osmistupňovou cestu jógy. Rádžajóga je základem pro praktikování jógy, nazvala bych jí základním kamenem. (Každý kdo se chce zabývat jógou vážně a dlouhodobě, musí přečíst mimo jiné i Pataňdžaliho jógasútry -196 veršů, 200 př.n.l.). Rádžajóga (Rajayoga) je návodem a nástrojem pro pozorování vnitřních stavů člověka a pro jeho chování vůči sobě, svému okolí a světu.
...“Studium rádžajógy vyžaduje dlouhý čas a vytrvalou praxi. Část praxe je tělesná, hlavní část je však zaměřena na aktivitu duševní...“5
1. Stupeň - JAMA (yama) - tvoří mravní výcvik a tvoří jej pět pravidel: Ahimsá, Satya, Asteya, Brahmacharya, Aparigraha - základem je vztah jedince k sobě a svému okolí, etická pravidla pro všední a běžný života a den.
2. Stupeň - NIJAMA (niyama)- mravní výcvik a tvoří jej pět pravidel: Saucha, Santosa, Tapas, Svadhyaya, Ishvarapranidhana - základem je vztah jedince k sobě, jedná se o osobní pravidla pro vnímání sama sebe a pro zlepšení individuálního stavu těla, mysli a duše.
3. Stupeň - ÁSÁNA - neboli tělesná poloha, pozice, v přesném překladu slovo znamená „zaujmout pozici“ - ...“ Jogín se musí věnovat pravidelnému každodennímu cvičení na tělesné a duševní úrovni, dokud nedosáhne určitých vyšších stavů. Proto je zcela nezbytné najít tělesnou pozici, v níž lze setrvat nerušeně po delší dobu..... Během pozorování vnitřních stavů dochází v těle ke značné aktivitě...“6
Tato část jógy se v mnohém podobá Hathajóze, která se zabývá posílením fyzického těla, nicméně ásány slouží jak již je uvedeno výše, především pro duchovní rozvoj, tak to také popisuje autor ve své knize.
4. Stupeň - PRÁNÁJÁMA (pranayama) - dechové techniky neboli ovládání prány v těle,
5. Stupeň - PRATJÁHÁRA (pratyahara) - odpoutání smyslů od vnějších předmětů
6. Stupeň - DHÁRANA (dharana) - upnutí mysli k jednomu bodu, koncentrace
7. Stupeň - DHJÁNA (dhyana) - rozjímání a meditace
8. Stupeň - SAMÁDHÍ (samadhi) - stav nevědomí nebo vyššího vědomí
V dalších částech kapitoly se autor zabývá podrobně pránou- ... „Ovládnutí prány je jediným smyslem pránájámy. Všechna cvičení a celý výcvik jsou směřovány za tímto účelem...“7...“Prána je nejvyšší životní silou každého člověka. Nejvyšším a nejjemnějším projevem této síly je myšlenka...“8
...“Tomuto umění je třeba se učit postupně a pozvolna; smyslem rádžajogínského výcviku je naučit se ovládat a usměrňovat pránu různými způsoby...“9
Nicméně autor se podrobně nevěnuje pouze fyzickému výcviku a ovládání prány, ale zmiňuje a rozvádí i otázky psychické prány a její ovládání. Uvádí některá jednoduchá cvičení a praktické rady, jak harmonizovat celé tělo při použití mantry Óm a při použití různých technik pránájámy.
Zmiňuje se o učení jogínů o nejvyšším druhu energie v těle - síle zvané ódžas10.
V neposlední řadě se autor zmiňuje a zabývá dalšími stupni radžajógy - prathajárou a dháranou.
Prathajára - odpoutání smyslů od vnějších předmětů. ...“Úspěchu v práthájáře dosáhl ten, kdo vědomě dokáže odpoutávat svou mysl od smyslových center a znovu ji s nimi spojovat, neboť prathájára znamená „usebrání“, tedy ovládnutí navenek směřujících sklonů mysli, její vyvázání z otroctví smyslů“11.
Autor uvádí jednoduché příklady pro zvýšení pozornosti směrem dovnitř, pro ovládnutí smyslů pro zvládnutí jednoduchých technik koncentrace (str. 48-50, dhárána). V závěru kapitoly pak uvádí: ...“Abyste uspěli, musíte mít obrovskou vytrvalost a nezlomnou vůli“12.
Na straně 50 také dál autor uvádí:...“Kdo se chce skutečně stát jogínem, musí přestat uždibovat. Chopte se jedné myšlenky a učiňte jí svým životem. Přemýšlejte o ní, sněte jí, prožívejte ji. Nechte ji prostoupit a všechno ostatní nechte být...“13
V poslední kapitole této části knihy se autor věnuje posledním dvou stupňům - dhájáně a samádhi.
Dhájána- meditace a rozjímání, je další stupeň na pomyslném žebříčku praktikování jógy. Jedná se o další stupeň ztišení, vhledu do sebe sama, ovládnutí smyslů a mysli. Všechny meditační techniky jsou pomocnými nástroji pro samotné praktikování meditace. Cílem meditace je osvobozující samádhi - ...“Že toto poznání nemá nic společného s rozumem, neboť je vyšší podstaty. Jóga učí, že toto poznání k lidem přichází z dálek za hranicemi rozumu, ovšem nikoli z nebes, nýbrž z hlubin vlastního já“14.
„Všechny postupné oddíly jógy mají za cíl dovést nás metodickou cestou k nad-vědomému stavu samádhi“15.
V druhé kapitole knihy - DŽŇÁNAJÓGA - se autor velmi podrobně a detailně zabývá filosofií a prapůvodními zdroji Hindiusmu a vysvětluje nejen různé filosofické směry indické filosofie, ale i vývoj Hinduismu a jeho mnohých směrů (džňána - poznání). Džňánajógu bych označila jako filosofický traktát o vysvětlení principů a směrů Hinduismu - Advaita Védanta a Dvaita Védanta na základě znalostí Upanishad, Bhagavadgity a Brahmasutry. Jedná se o nejdelší a nejpodrobnější pojednání v tomto základním výběru textů od Swámího Vívekánandy. Osobně se domnívám, že mu na pochopení náboženského směru Hinduismu - Advaita Védanty - v západních zemích kde je propagoval, velmi záleželo. Mnozí mu však vyčítali, že toto učení jehož byl zastáncem, velmi zjednodušil a tím znehodnotil. Nemohu posoudit, ale domnívám se, že tak jak je podáno právě v oddílu Džňánajóga v uvedené knize, je možné jej pochopit a případně přijmout i pro zájemce jógy ze západních zemí ovlivněných monoteistickými náboženstvími a „západní“ filosofií.
V celé kapitole mám osobně mnoho záložek a poznámek a nemá smysl se k nim v této stručné recenzi vracet. Nicméně některé mne zaujaly:
- str. 65 - pojednání o Átmanu,
- str. 72 ...“Neustále si v myšlenkách opakujte ...... toto je Pravda; nevyčerpatelná síla je ve vás“
- str. 84 ...“Soudíme-li druhé, soudíme vždy podle svých představ...“ ...“Soudíme bohy druhých...“
- str. 86 a další následující strany - pojem „nivrtti“ zavíjení a pojem „pravrtti“ odvíjení,
- str. 102 - od ...otázky „Absolutna“
- str. 106 - ...“V celé evoluci se vítězství nad přírodou...... až k nikdy ji k nikomu necítím“
- str. 108 - ...“Jinou zvláštností advaity je její nedestruktivní přístup...“
- str. 109 - ...“Pro dualitu je Bůh mimo tento svět někde v nebi, pro advaitistu je Bůh jeho vlastní duší...“
- str. 115 - ...“Védánta tedy vybízí: Pracujte a vkládejte Boha do všeho...“
- str. 128 - ...“V tom je rozdíl mezi světskou a duchovní užitečností...“
- str. 140 - 145 - kapitola Svoboda duše
- str. 162 - pojednání o Karmě...“Veškerá zkušenost, s níž se rodíme...“
- str. 164 - ...“Pokud cítíš, že trpíš, dávej vinu sobě a snaž se o nápravu“
- str. 173 - ...“Všechny védántské směry také postulují existenci látky zvané akáša...“
- str. 174 - ...“První potíží dualistických představ....“
- str. 182 - ...“Každý čin, který vykonáme, každá myšlenka, která.....“ Na dalších stranách pak pojednání na téma „Sámskara“, např. str. 185
- str. 187 - akáša, prána- další výklad a souvislosti
- str. 200 - 211 - celá kapitola „Praktická védánta“
Džňánajóga je filosoficko-náboženská cesta poznání Boha nebo vyšší síly (dle každého individuálně). Vívékánda nepopisuje jednotlivé části Džňánajógy, tak je dnes chápána, ale snaží se pochopitelný výklad, tak jak jsem již uvedla výše. Zabývá se principem máji, která podle autora tvoří jednu za základních myšlenek advaita védanty (str. 84). Zabývá se rozdíly v chápání světa a boha v podobě monoteistických náboženství a rozdílem k advaitě védantě (monistickým směrem myšlení a chápání světa a víry). Velmi mu záleží v jeho pojetí na pochopení vůle, síly a svobody jedince. Mnohé z toho co uvádí, má zásadní význam i pro dnešní svět, kdy začíná opět čím dál častěji vítězit netolerance, zvůle a prosazování vlastních a „jedině správných představ o světě“.
V třetím oddíle knihy- BHAKTIJÓGA - jóga zbožnosti a lásky se autor zabývá bhaktijógou (bhakti - láska). Stručná definice bhaktijógy:
Bhakti znamená lásku a oddanost k Bohu a jeho dílu, respekt a úctu ke všem živým tvorům i celé přírodě. Cestou bhaktijógy může jít každý bez rozdílu, ať mladý či starý, ať chudý nebo bohatý; nezáleží na národnosti ani na vyznání. Bhaktijóga nás vede k cíli jistě a bez oklik.Bhaktijóga znamená i uctívání jedné boží podoby. Bůh je všude. Je v nás i mimo nás. Jsme s ním spojeni jemnou nitkou lásky. Bůh je univerzální láska. Všechny nás obklopuje a námi proniká láska boží milosti, ale my si toho nejsme vědomi. Kdybychom toto vědomí probudili, kdybychom jednou zažili boží lásku, nepřáli bychom si už nic jiného. Pak bychom poznali, že pravá láska je Bůh16.
„Bhaktijóga je opravdové a upřímné hledání Boha - hledání, které začíná, trvá a vrcholí v lásce“. „ Bhakti jest vroucí láskou k Bohu... V okamžiku kdy ji člověk získá, miluje vše, zášť nechová k ničemu. Stává se navždy spokojeným...“17
Jak píše autor na stránkách věnovaných Bhaktijóze - je rozdíl mezi džňána (poznáním) a bhakti (láskou) a tím pádem také mezi Džňánajógou a Bhaktijógou - str. 249, úvodní odstavec.
Nicméně autor se v oddíle Bhaktijóga dále rozepisuje o největších přednostech bhakti - ...“v sobě musí vyváženě spojovat všechny tři složky, totiž poznání, lásku a jógu....“18
Vidíme tedy, že bhakti je založeno na vytrvalém duševním úsilí o dosažení duchovní realizace...“19
Zmiňuje se také o nezbytnosti mít dobrého a vědomého gurua pro další prohlubování znalostí jógy a to nejen Bhaktijógy. Dále pak o úloze Avatárů, uvádí příklady pro pochopení proč, kdo jsou a k jejich úloze.
Pománá čtenáři vysvětlit a pochopit úlohu bhakti ve smyslu jednotlivce a na jeho cestě ke spáse a vědomí, pochopení a porozumění...“Bhaktijóga nám tedy ukládá, abychom nehaněli a neodsuzovali různé cesty vedoucí ke spáse“20
V kapitole o pěstování bhaktijógy uvádí vlastnosti vedoucí k čistotě podle Rámanudži - satja-pravdomluvnost, árdžava- upřímnost, daja - nezištné konání dobra, ahimsa - neubližování živým tvorům myšlenkou, slovem ani činem, anabhidhja - nedychtění po majetku druhých.
„Všechny zvyky a obyčeje mají hodnotu pouze tehdy, vyjdařují-li kvalitu vnitřního života. Přestanou-li vyjadřovat život, zbavte se jich.21
Za hlubší pozornost stojí také úvodní dva odstavce kapitoly Přirozená cesta Bhaktijógy, str. 249.
Kapitolu o Bhaktijóze bych pak zakončila samotným autorem citátem na straně 250:...“Hlavním tajemstvím Bhaktijógy je tedy poznání, že různé pocity, žádosti a vášně lidského srdce nejsou samy o sobě špatné, pouze je třeba je pečlivě sledovat a dávat jim stále vyšší směr, dokud nenabudou té nejryzejší podoby.22
V poslední kapitole knihy KARMAJÓGA - autor nejprve uvádí co znamená slovo karma - „odvozuje se od sanskrtského kořene kri - s významem „konat, dělat“. Karmou se rozumí každý čin nebo skutek“.23
Karma znamená činnost, skutek, konání. Jde především o konání skutků bez pomýšlení na zištnost, jde o zákon akce a rekace, v činnostech, konání, myšlení, či myšlenkami vyjádřenými slovy - jde o příčinu a následek.
Vysvětlení karmajógy autor mimo jiné podává i v následujících řádcích na straně 289:...“Nyní je zřejmé, co karmajóga znamená: Pomáhat ostatním i za cenu vlastní smrti - bez podmínek...“
Vše, veškeré naše konání, je spolu provázáno. Především pak musíme pracovat sami na sobě, tím, ovlivňujeme sami sebe, své chováním, své skutky, dopady naší činnosti a našich myšlenek a slov.
Autor znovu rozebírá a vrací se k sanstkrtským slovům pravrtti a nivrtti. Pravrtti - je svět v němž platí Já, rotujícím směrem dovnitř, Nivrtti - je svět rotující směrem ven, teprve u nivrtti začíná mravnost a náboženský duch (str. 300 a 301). „Nivrtti je základem morálního jednání i náboženství..“24
Na závěr svého zamyšlení nad výše uvedenou knihou uzavřu s autorem a citátem ze strany 305, v závěru kapitoly o Karmajóze:
„Různé druhy jógy si vzájemně ničím neodporují, každá z nich vede ke stejnému cíli a v každé je nutno se usilovně cvičit. Celé tajemství tkví v praxi...“
„Karmajóga - jóga činnosti, bhaktijóga - jóga zbožné lásky nebo džňánajóga - jóga poznání jsou každá sama a sobě uceleným, přímým a nezávislým prostředkem k dosažení stavu „mókša“ neboli vysvobození. Pouze nevědomci tvrdí, že mezi činem a myšlením je rozdíl“.
Naše současná situace je výsledkem našeho konání v minulosti, tím co a jak děláme a konáme nyní, vytváříme naši budoucnost.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Doplňková literatura, poznámky:
1. en.wikipedia.org/wiki/Swami_Vivekananda- poměrně rozsáhlý a podrobný záznam,
2. de.wikipedia.org/wiki/Vivekananda- detto
3. Fujda, M: Swámí Vivékánda a modernita: Ke kutlurním a sociálním podmínkám exportu/importu neohinduismu, Ústav religionistiky FU MU, June 2007, in Orientalia Antiqua Nova [VII.] (pp.49-59) Publisher: Dryada
4. www.artic.edu/swami-vivekananda-and-his-1893-speech
5. str. 14
6. str. 18
7. str 27
8. str. 28
9. str. 32
10. str. 43-44
11. str. 47
12. str. 50
13. str. 50
14. str. 53
15. str. 53
16. https:/joga.cz/system/čtyři cesty jógy/bhaktijoga
17. str. 215
18. str. 216
19. str. 218
20. str. 238
21. str. 242
22. str. 250
23. str. 270
24. str. 301