2. NIJAMA

představuje druhý článek v Pataňdžaliho Jóga Sútrách a znamená jednání sám k sobě, respekt a sebeúctu.

Nijamu tvoří pět základních kamenů nebo pravidel či doporučení pro praxi a cestu jógy:

SAUČA - čistota

První z doporučení NIJAMY je SAUČA, kterou je možné překládat jako čistotu. Není však míněna jen klasická čistota těla, i když samozřejmě také, ale čistota a pořádek v našem obydlí, v okolí kde žijeme a pohybujeme se, ale i čistota naší mysli. Myšlena je čistota našeho fyzického, mentálního a spirituálního těla. Pokud nebudeme mít v pořádku a čistotě naše fyzické tělo, pak se nám nebude dařit mít v pořádku ani vše ostatní. Čistota našich myšlenek je základem k našemu jednání nejen sami k sobě, ale i k našemu okolí. Fyzickou čistotu těla a domovů dnes již většina z nás považuje za naprostý základ, ale jak je to s našimi myšlenkami nebo s naším přístupem k jídlu nebo oblečení do kterého se každý den oblékáme? Však vše, co je spojené s tělem patří do této kategorie. To, co jíme, vidíme, jak jednáme, čím se zabýváme, to vše má na nás hluboký i když ne často na první pohled zřejmý dopad. Pro mnohé z nás jsou masáže, sauna, koupele zcela běžnou součástí našeho života, i to patří do oblasti péče o naše fyzické tělo. Většina z nás jí vědomě, dbá na skladbu svých pokrmů, snaží se je vařit ze surovin nejlepší kvality, vždyť to, co jíme má na naše tělo významný vliv. A pokud se rozhodneme jít cestou sebetransformace na jogínské cestě, tak se i o tyto aspekty života začneme zajímat mnohem více, ti kteří se pak rozhodnou jít po této cestě mohou používat šatkarmy-jogínské očisty. Právě v dnešní době je nutné se intenzivně zabývat i tím, co nás obklopuje a silně ovlivňuje - denní přísun negativních zpráv, které každý den konzumujeme v televizním vysílání, filmy a jiné pořady, které nám mohou do našeho nitra vnášet neklid a nervozitu. Volme aktivně čím se chceme zabývat, co chceme jíst, oblékat si, jaké zprávy, novinky a informace necháme proniknout do našeho nitra, buďme si vědomi, že vnější svět ovlivňuje náš vnitřní, i když to někdy není ihned zřejmé.

 

SANTÓŠA - spokojenost

Druhý z doporučení NIJAMY je SANTÓŠA. Spokojení a šťastní chceme určitě být všichni. Rádi bychom prožili krásný, spokojený i šťastný život s našimi blízkými a přáteli. Co to však znamená? Pro každého z nás znamená spokojenost něco jiného, pro mnohé z nás zdraví, pohodu a materiální zajištění nás a našich blízkých - každý si však již pod těmito pojmy představí jinou cestu jak se k nim dostat, jak jich dosáhnout. To, jak se nám podaří naše cíle naplnit a být spokojený a šťastný, záleží na nás (vynechávám nyní ze svých úvah pohled ze současnosti, v období Covidu, budeme doufat, že se vše zas brzy vrátí do normálu). Pouze dlouhodobou snahou, a usilovnou prací můžeme našich cílů dosáhnout. Aktivním zvládáním složitých denních situací a nástrach života, získáváme vnitřní sílu pro další dny a zápasy. Žijme a užívejme si každý den, buďme spokojení s tím, čeho se nám podařilo dosáhnout, dávejme si ale i další cíle a úkoly pro další osobní růst a také pro naši potěchu. Buďme tady a teď a to nejen na jogínské podložce a při cvičení ásan nebo pranajámy, ale v každém okamžiku. Děkujme sobě za to, co jsme zvládli, děkujme za každý krásný okamžik, za každý den. Na konci každé jógové lekce vyzývám účastníky k úsměvu, abychom odcházeli s radostí a potěšením a pokud je lekce ráno, tak abychom se těšili na den, který nás čeká a zvládli vše hravě a bez problémů. Cesta ke spokojenosti, štěstí a radosti je věšinou trnitá a nesnadná, ale je možná, záleží na nás jakou cestu zvolíme. Užívejme si radostných krásných chvil, všimejme si maličkostí okolo nás, radujme se z nich, nenechme se ničím a nikým zviklat na naší cestě. Dívejme se na svět okolo nás pozitivně a hledejme vždy společnou cestu. To vše nám pomůže být více spokojený se sebou i se svým okolím.

TAPAS - disciplína

Třetí doporučení NIJAMY na cestě jógy od Pataňdžaliho je TAPAS - disciplína, nebo jak někteří jiní autoři překládají - askeze, odříkání, sebezapírání. Já se raději držím nám více blízkého západního evropského pohledu a zůstanu u disciplíny a odříkání. Jóga je o disciplíně, bez ní není možné se posunovat dál, cvičit ásany, zkoušet a praktikovat dechové techniky a další součásti jógové cesty jako koncentraci a meditaci. Nicméně tapas není jen o józe, ale jako všechna doporučení o našem životě. Čeho chceme v životě dosáhnout, čím se zabývat, v čem vyniknout. Většinou musíme vyložit mnoho úsilí, abychom svých cílů mohli dosáhnout a často je to právě o sebekázni a sebedisciplíně a někdy i o odříkání. Tak, jako musíme vstávat ráno do zaměstnání (tedy většina z nás, ať už děláme cokoli), tak bychom si měli vytvořit pevný řád i našem dalším životě. Pevný řád, rutina a disciplína nám mohou pomoci překonat problémy a nástrahy všedního dne. Lépe se poprat se stresem, často i úzkostmi, lépe se vyrovnávat s novými náročnými situacemi a úkoly. Řád a disciplína nám může pomoci v momentě, kdy začínáme tak zvaně ztrácet půdu pod nohama, propadat depresi nebo strachu. Možná právě nyní v době dlouhodobých restrikcí se to mnohým může stávat. Jóga a jógová cesta disciplínu a tak trochu i odříkání a sebekázeň jednoznačně vyžaduje, bez těchto regulí není možné se posunovat dále na cestě zvnitřnění, uvědomování si sebe a své cesty. Síla a energie jsou nástroje na naší cestě životem a jógou a pevný řád, disciplína a sebekázeň nám mohou výrazně pomoci je dlouhodobě udržet a rozvíjet.

 

 

SVADHJÁJA - samostudium

Tak jako ostatní regule a doporučení z Jamy a Nijamy je možné pod samostudiem - SVADHJÁJA - rozumět nejrůznější cesty a způsoby - samostudium písem, knih, historie, čtení starých védských a jiných jogínských spisů, ale také jako studium sebe sama. Z uvedeného je jasné (jak již jsem se zmiňovala dříve v jiných textech), že jóga není jen o pozicích nebo dechu, ale o sebeuvědomění si sebe sama, o zvnitřnění, o spirituální cestě životem. Jóga je nejméně ze 60 % o samostudiu, velkou část nám mohou dát veřejné lekce jógy s lektorem, nebo náš guru (učitel), pokud se nám jej podaří najít a máme v něj nebo v ní plnou důvěru, což je podmínkou. Ale čtení knih o historii, o technikách ásan, pránájámy, čtení a studium starých indických spisů a véd jako je např. Bhagavadgita, Mahabharáta, Hata Joga Pradipika, Pataňdžaliho joga súter, o tradicích jógy, o historii Indie a mnohých dalších a samotná denní praxe jógy jsou základem jógové cesty. Druhou cestou v józe v rámci samostudia však může být zpívání nebo recitace manter, jako např. posvátná mantra „OM“. Některé vybrané mantry lze nalézt v mém pojednání k pránájámě, viz odp.strana na webových stránkách. Zařazení manter do našeho běžného života nám může pomoci pro nabytí sil a energie. Pro zájemce na svých stránkách uvádím seznam literatury, který zdaleka není úplný a nikdy ani nebude, ale který stále rozšiřuji. Uvedené knihy mohou posloužit jako základ a vstup do jógy a na jógovou cestu. Abychom však nezapomněli na sebepoznání - přemýšlet o svém jednání, o tom jak se chováme v různých situacích, jak mluvíme, myslíme, reagujeme, jednáme s našimi blízkými - sebereflexe a vyhodnocení je podstanou součástí práce sám na sobě, na cestě sebetransformace.

 

ÍŠVARA PRANIDHANA - oddanost, víra a odevzdání se Bohu

Poslední doporučení Nijamy podle Pataňdžaliho jóga suter je IŠVARA PRANIDHANA - oddanost a víra, které pro nás evropany a velmi často ateisty, možná nebude snadné přijmout. V pojetí klasické jógy a filosoficko-náboženském (hinduistickém) pojetí je išvara pranidhana především víra v Boha, vnitřní osobní odevzdání se víře a službě Bohu. Pro nás evropany může být toto pojetí mnohdy nepřijatelné nebo obtížně akceptovatelné. Nicméně podle mého názoru každý z nás může praktikovat osobní víru a věřit ve svého Boha, kosmickou sílu a energii. Išvara znamená v sanskrtu - večný, jediný, všemocný, pán světa. Pro nás to může být všeprostupující kosmická síla, která řídí řád světa a naplňuje jej energií a životadárnou silou. Každý z nás se může zvnitřněním svých myšlenek, svým konáním, sebereflexí, pokorou, odevzdáním se a prováděním své vlastní spiritulání denní praxe posouvat směrem k vyššímu spirituálnímu principu. Nejen svými myšlenkami a svými činy, ale i praktikováním manter a spirituálních osobních rituálů a samozřejmě především denní praxí jógy - ásan, pránájámy, dodržováním ostatních doporučení Jamy a Nijamy, případně i koncetrací a meditací se posunujeme na pomyslném žebříčku výše - směrem k pokoře, lásce, skromnosti, otevření svého nitra a naslouchání kosmické síle nebo svému Bohu. To vše nám pomůže na úžasné cestě jógy směrem k vyššímu spirituálnímu poznání a cílům.

 

Jako inspirace pro tyto texty mi byly knihy Zuzany Klingrové a Jiřího Mazánka, detaily viz stránka doporučená literatura.